Pekelný doly a spousta dalších děr ! 3.7.2010

Tak pěkně od začátku. S Mírokvětem jsme se domluvili, že v sobotu někam vyrazíme. Zástupce Konis s Mončou nás poslali do pr.. Že v tomhle vedru jezdí jen magoři a odjeli autem na Krystýnu válet šunky u vody. Pak se ozval Tridac, že pojede taky, pokud pojedeme do pekelnejch kvůli fotce do Birellu. Tak jsme tedy souhlasili aby nebulel. Kary měl doma taky všechno hotovo a že pojede taky. Když se VFR dozvěděl, že jedeme na západ, tak si to nechtěl nechat ujít a mazal nám z Chomutova naproti do pekel. Tak jsme se s Mírokvětem těšili na pohodovou soukromou jízdu s častými přestávkami na cígo a zákusky a nakonec z toho zas byla hromadná organizovaná akce (asi zruším motoklub). Ráno dorazil přesně v 9.00 Kary. Tridac se ozval, že přijede trochu později, protože měl po ránu ještě velký prádlo. Přijel v 9.45. S Mírokvětem jsme byli dohodnutý, že se ještě ráno podívají na Bohemku a po cestě nás dojedou, protože na 9.00 to nestihnou. Když dojel Tridac, tak jsem ho zjezdil, protože jsme s Karym na něj 45 min. čekali a klika byla, že Kary nechtěl ani kafe, jinak by to kafe platil Tridac ! Nenechal jsem ho ani vychcat a jedem. Vzali jsme to přes Bedřichov, aby se Tridac pokochal jízdou po hřebenech Jizerek. Po

cestě jsme potkávali VRcéčka, který přejížděli na rychlostku. Na Bedřichově zastávka protože někdo mi volal. Ptám se Tridace jak se líbí Jizerky ? Nasraně odpověděl, že po takových prdelích v životě nejel a já už byl naštvanej, že jsme ho vzali s sebou. Volal Míra, volám zpátky a nic, asi zrovna jeli. Jedem dál a v Liberci potkáváme veterány. Kary ví, kde jsou, tak se tam jedeme podívat. Když jsme 4x projížděli jeden a ten samej kruhák,  pokaždý jiným výjezdem, tak jsme se tam konečně dostali, ale všichni už byli pryč. Zjistil jsem, že mi někdo volal, Míra volám tedy zpět kde jsou a zase nic, zase jeli. Razíme tedy dál, někdo mi volal, Míra volám zpátky a konečně je na telefonu. Kde jste říkám: sedíme s VFR v pekelnejch, kde jste vy ? V Liberci (dál už nepopisuji co jsem poslouchal za kecy). Letíme tedy jak utržený a za půl hodiny jsme v pekelnejch taky. Lehký občerstvení, foto s Tridacem do Birellu a plánujeme, kam dál. Najednou kde se vzal, tu se vzal KUKY ! A bylo po náladě. Šel si koupit kofolu a postavil ji přede mě a sundaval si bundu. Říkám si, že by mě koupil kofolu? Tak jsem se napil. To jsem

neměl dělat. Urval mi sklenici od huby, že jsem se málem polil a těch pár chlupů co má na hlavě se hrozivě naježilo. Ustál jsem to. Sebral mi krabičku, kde jsem měl poslední cígo, zmuchlal ji i cígem a hodil do popelníku. Co děláš ! Ber to jako že jsem ji vykouřil povídá, teď už nekouřím, ale cígo od tebe si vezmu. Bylo ještě pár špeků a Kary vymyslel trasu, kterou si moc nepamatuju ale pokusím se to dát nějak dohromady. Jeli sme někam směr Mimoň podívat se na nějakou díru ve skále, kterou protéká říčka Ploučnice (vzpomněl jsem si jak se to tam jmenovalo: Novina ! Jsem dobrej co ?) Doufám, že je to pravda. Sice se Kary zase musel ptát na cestu, abychom to trefili, ale podařilo se. (měním názor na Karyho: houby znalej světák ! Je na tom jako my a klidně ho můžeme vzít do klubu, protože stejně jako my nikam netrefí napoprvé). Jina moc pěkný místo o kterém nikdo nevěděl. Provrtaná skála (tunel) kudy protéká Ploučnice. Všude kolem vodáci, ale vypadali, že jsou po nějakým flámu. Na fotkách to bude vidět. Chvíli jsme pobyli a chtělo to oběd. Opět Kary vymyslel hospodu, zvanou SKÁLA. Prý je tam taková zima, že tam musejí topit i v těchto vedrech, byla to pravda. Tam náhodou trefil napoprvé a kdo neví, tak ji nikdy nenajde. Já tam teď byl, a stejně bych tam netrefil a i kdyby, tak bych nenašel tu hospodu. Žádný barák - pouze kopec a do něj vchod. Vypadalo to jako pekelný doly, ale podstatně větší a hlavně kulturnější. Přechod z vedra sem byl balzám a strávili jsme tu asi hodinu. Dali si pořádný gábl a nějaký to pito a obdivovali interiér. Ohromný chodby, velká hospoda a v patře pivovar, vše vybudované za války vězni.

Stálo za to, to vidět. Když jsme vyšli ven, tak to byla MORDA ! Čekala nás cesta domů, tak kudy ? Protože Mírokvět ještě neměl zákusek, tak se muselo ještě do Sobotky do cukrárny. Pavel VFR to ale měl na opačnou stranu, tak jsme se museli rozdělit. Musím dát VFR všem jako příklad vzorného člena klubu, protože aby se zúčastnil akce, musel zrušit návštěvu, kterou plánoval rok dopředu a kterou neviděl 30 let !!! Tak jsme se tedy s VFR rozloučili a poslali do Chomutova pozdravy a razíme do Sobotky. Vedl Kary a opět to někde zvoral, tak jsme mu poradili a za chvíli sedíme v Sobotce v cukrárně. Tady se pak trhnul Kary, že už nebude dál poslouchat ty kecy a že bude zas jezdit sám a po 6ti kopečkách zmrzliny vzal roha. Takže domů jedeme já, Kuky a Mírokvět, protože Tridac prohlásil, že už nás má taky plný zuby a upaloval za Karym. Takže s jednou zastávkou na Malé Skále dorážíme všichni v pohodě domů.

 

Klady: žádné nebyly

 

Zápory: vedro, málo najeto, Kuky, bloudění

 

P.S. druhý den v tom samém vedru razíme s Konisem někam. Skončili jsme v Úpici, navštívili jeden kemp o kterým víme, ale nikdy jsme tam nebyli. Jardu jsme doma nechytli, takže kafe jsme si museli koupit, ale potkali jsme se v Hrabačově. My Byli v Úpici a oni na Kozákově.

 

To je vše

 

Giovany