Požehnání Vrchlabí vyjížďka 8.5.2010

Tradiční sraz v autoškole v 9.00. Včera jsem byl u Kukyho a nejede, má moc práce. Fichťa, kterej to spunktoval ochořel a taky nejede a nakonec psal Maxi, že taky nejede. Takže nic moc, jenže se ozval Honza z Prahy, že jede. Takže nakonec sestava: Já s Božkou, Míra s Květou, Konis s Mončou a Honza vyrážíme do Desné, kde máme spicha s novými kamarády z Liberce. Když jsme dojeli na pumpu, byli tam a tak jsme se seznámili. Přišla za mnou Božka a říká: mě ta motka nějak plave ! Říkám si: co si zas vymýšlí, tak kouknu a přední kolo na ráfku ! Hledáme tedy hřebík a nic ! Tak Konis složil zálohu 100 Kč, půjčili mu hadici od kompresoru a jdem to nafouknout. Kolo drží - co se stalo nikdo neví, protože vydrželo až domů, takže dobrý. Najednou kde se vzal, tu se vzal dorazil Kary s dvěma bodyguardy a jednou pěknou kočkou. Takže nakonec nás byla docela velká horda. Čekala nás ještě tradiční zastávka v Hrabačově, tak vyrážíme, abychom to stihli. Dorazili jsme na místo a tam Kuky chlastá kafe, takže nakonec mu to nedalo. Cigárko pokec a Božka ani nesundala helmu a všechny uhání ať jedem abychom měli také čas alespoň chvíli pokecat s úpickými a kdo ví, jestli je tam najdem.

Pomohl jsem tedy Kukymu s kafem a za chvíli upalujeme do Vrchlabí. Asi v 10.30 vjíždíme na náměstí a prodíráme se davem a hledáme místo, kde složit hlavu. Naštěstí nás organizátoři navedli na plac, kde jsme mohli zakotvit. Kde tady někoho najdem ví bůh ! A věděl, ještě než jsme slezli z motorek vidím Jardu z Úpice, takže vůbec nebylo potřeba někoho hledat. Postupně se objevovali ostatní a tak s každým krátký pokec, neboť se blížila motomše v kostele. Prostě jsme přijeli pozdě, tak nebyl moc čas. Není však všem dnům konec a určitě si najdem čas na delší povídání. Přesně v 11 začal přesun do kostela. Dostali jsme se dovnitř, Božka zahlédla volné místo v lavici a tak si sedla a když to viděl Kuky, tak se tam  taky narval. My s Honzou stáli a ostatní byli venku.Dlouho jsme nevydrželi a vydrápali jsme se s Honzou taky ven. Takže klábosíme venku a čekáme až se Kuky s Božkou pomodlí. Přidal se taky Mikeš a Miko a po třech cigárech mše skončila. Shodli jsme se, že na vyjížďku nepojedeme a místo toho pojedeme na oběd do Sejfů a podíváme se, jestli se něco nezměnilo. Museli jsme počkat

až se dají všichni do pohybu a vyjíždíme z Vrchlabí s celou kolonou. Na křižovatce odbočíme na opačnou stranu a vyjíždíme z kolony. Po chvíli mě dojel Míra a huláká ať zastavím, protože je nás nějak moc. Kouknu do zrcátka a opravdu. Z Tanvaldu nás jelo 15 motorek a mnou najednou bylo asi 100. Říkám si: jsme asi opravdu tak oblíbený, že jedou radši s náma ? Radši jsem tedy u pumpy ve Vrchlabí zastavil a Míra říká: teď jdi a řekni jim to, že jedou blbě ! Fakt je, že všichni za náma poslušně vjeli na pumpu a zírali co se děje. Došel jsem k nim a vysvětluju, že vyjížďka z Vrchlabí se jede jinam a že musí otočit a mazat zpátky. Přes hubu jsem nedostal, ani se nikdo nevztekal a vše dobře dopadlo a asi 60 motorek maže zpátky. Asi by se organizátoři na Špindlerovce divili, kam všichni zmizeli, ale třeba v Sejfech by byli rádi, kdybych tam přitáh 700 motorkářů. Pak už v poklidu dojedeme do Sejfů, nikde ani noha, ale je otevřeno, jdu to tedy vysondovat. Holky, které nás vloni obsluhovali tam nebyli a místo nich dva mladý hoši. Najíst nám prý dají a napít taky, tak jdu pro ostatní. V plánu máme ještě Velichovky od 15.30 tam má být válka kterou chceme vidět. Je asi 1 hod. a je to našlapaný. Kary se ptá, jak dlouho asi budeme v hospodě: říkám tak půl hodiny, Kary na to: to znamená hodinu minimálně (jako by nás znal ?) a že teda s bodyguardy vyrazí do Velichovek a tam se pak sejdem. Všichni jsme měli hlad a tak vyhrála hospoda. Jak se pak ukázalo, měl Kary pravdu, skejsli  jsme tam přes hodinu. Obsluha a kuchař kmitali , najedli jsme se, pokecali, nějaký to kafčo a konečně asi o půl třetí vyrážíme na Velichovky. Je jasný, že to asi nestihneme, ale i tak prohlídnem to. Velení se ujímá Tridac jako místní znalec a když konečně dorazíme na místo, je po

všem (myslím tím válku). Byli jsme tam poprvé a areál docela velikej. Samozřejmě, že postřílený němci obživli a chlastali s američany o závod. Spousta stánků, lidí a na podiu vyhrával Ivan Mládek ilegal bend jožina z bažin. Vojenská technika tam zůstala, takže jsme vše prohlédli, prošli celý areál a sešli se opět s Karym, který na rozdíl od nás válku viděl. Necháme si vyprávět a nebylo to dlouhý vyprávění. Američani zaútočili, rachot jako kráva, za 10 min. postříleli všechny němce a bylo po válce. Toto je přesné znění Karyho popisu. Asi spousta němců přeběhla k američanům, protože jsme je potkávali spolu. Asi po hodině se rozloučíme s Tridacem a ještě před odjezdem se objevil Miko ještě s jedním kámošem, takže jsme se poptali jak dopadla vyjížďka z Vrchlabí. Nadšený moc nebyl, prý to bylo strašně pomalý a ujel půlku cesty prý na jedničku. RR z Liberce se odtrhli už v Sejfech po obědě, nejeli s náma do Velichovek , pospíchali domů a tak nás bylo 11 motorek. Z Velichovek nás měl dovést domů Kary. Než jsme vyjeli (podržte se) chtěl se podívat do mé nové mapy kudy !!! Člověk, který tvrdí, že do mapy, navigace a do hlavně nabité pistole kouká jen magor, chtěl po mě mapu ! Půjčil jsem mu jí. Chvíli do ní koukal jak husa do flašky a bylo opravdu na něm vidět, že ji vidí poprvé v životě. Pak jako Otík ve vesničce střediskové prohlásí: Hradec Králové a měl vystaráno ! Přesto jsme mu důvěřovali a předali mu velení. Ono by to dopadlo asi stejně, my sice čumíme do mapy furt ale stejně vždycky zabloudíme, takže to vyjde na stejno. Vyrážíme a asi po 10 km jsme v lese, před náma silnice tankodrom a vypadá to, že poztrácíme všechny šrouby z motorek. Nakonec jsme se nějak dostali na lepší silnici a objevili jsme se v Hořicích. Říkám mu co to bylo ? No přeci zkratka ! Zajeli jsme si asi 10 kiláků. Od teď už to bylo dobrý, tady jsme to znali. Míra z Květou pořád otravovali, že dneska nebyla ani jedna cukrárna, tak jsme teda zastavili v cukrárně, abychom měli pokoj. Zákusky káva pokec, tak jak to má být a Monča mi dává svůj telefon, ať se podívám na video. Na videu leží Konis na zemi, na zádech MKT a drží kulomet !!! Za chvíli dvě salvy a stovka v pr..li jak konstatovala Monča. Ve Velichovkách se na chvíli ztratil a za sto korun ho němci nechali vystřelit 10 slepých nábojů. Proto taky Monča měla hořký kafe bez zákusku. Tady se loučíme s Karym a jeho kamarády, protože pojedeme jinudy a razíme přes Jičín na Kozákov a domů. Po cestě ještě dvě zastávky a asi v 19.00 jsme všichni v pořádku v autoškole. Božka jde dělat kafe (jen Kuky zase chtěl drahou smetanu a co nedosypal do kafe, tak si vzal domů, prý Hanka taky ráda smetanu). Návrh na vyloučení Kukyho z klubu opět neprošel, tak musím počkat na příští volby.

Co říct na závěr: kdo nejel udělal chybu, protože tento zájezd byl opravdu perfektní i tím, že jsme potkali spoustu známých a seznámili se s novými. Zážitků bylo samozřejmě víc, nedá se vše napsat. Perfektní nálada i počasí a přeju si, jen aby nám to vydrželo, protože se člověk nádherně odreaguje.

 

P.S. jako vždy, je vše co jsem napsal pravda, nic jsem nezamlčel a prásknul vše na co jsem si vzpomněl.

 

Tak zas příště

 

Giovany