Motorkáři z Tanvaldu

Alpy 6. - 13.7.2013.
V uvedených dnech se vydala naše téměř celá rodina (Bobeš + Bobšová,Lukáš + přítulka Katka) na dlouho plánovanou dovolenou do Rakouska.A jelikož si Božka přeje,abych něco z této akce napsal,tak to zkusím.Byli jsme vlastně i taková soušská odnož MKT,tak by měla být i zpráva.

Takže k věci.
Hlavou rodiny bylo rozhodnuto,že se pojede autem a dvě motorky se povezou na přívěsu.Bylo tak rozhodnuto z několika praktických důvodů,které tu ještě možná zmíním.Lokalitu,termín a ubytování (www.Pension-Forsthof.at) jsem měl zabukované už někdy od podzima loňského roku,a tak už zbývalo jen střádat eura,modlit se za počasí a těšit se.
Takže 6.7. v sobotu,zatím co zbytek MKT vyžíral chudáky důchodce v Chomutově,my vyrážíme směr Luže u Chrudimi,kde vyzvedáváme Katku a po kávě přes Dolní Dvořiště směr Salzburk,Zell am See a Maishofen na pension.Cesta v pohodě,oběd jsme si dali v pěkném motorkářském motorestu v Boršově n/Vlt. (www.motorestudubu.cz ) a do cíle jsme dorazili asi v 18 hod.
Trasy pro motorky jsem měl už předem nahrané v navigaci,takže stačilo se jen domluvit kam a kdy a dle aktuální předpovědi vyrazit.Samozřejmě byl hned problém,protože Katka ještě letos s Lukášem nikde nejela,na motorce se trochu bojí,260km za den neujede (jeden z důvodů proč na přesun auto a přiznám se,že bych to od nás do Alp na jeden zátah taky nechtěl jet),atd,atd.Takže musím trošku měnit plány a brát ohledy na mladé a nezkušené děvče (Lukáš dostal radu:buď ji nechat příště doma,nebo vyměnit J.
Takže v neděli vyrážíme na krátkou projížďku údolím,na jehož začátku jsme ubytováni a na jehož konci je (dle informace od bytné) jakýsi zábavný park (lanový park,stezka v korunách stromů,lanové dráhy) - www.baumzipfelweg.at , který po dvoukilometrové procházce od parkoviště navštěvujeme.Po návratu ještě projíždíme blízký Bruck,kde jsme byli s Bobšovou před několika lety ubytováni.Najeli jsme asi 80km,takže taková rozcvička.
V pondělí padla volba na Grossglockner Hochalpenstrasse,kam jsem se osobně moc těšil.Sice nebylo úplně jasno,ale nechtěl jsem to odkládat na později,kdyby se zhoršilo počasí.Takže hurá na horu.Bylo sucho,docela hezky a teplo,jen trochu provoz,což nás brzdilo v rozletu,ale já jsem si to užíval jak malej kluk.Jen Lukášovi skoro v každý zatáčce chcípla při podřazení motorka,tak z toho moc neměl,ale vyřešil to večer po návratu zvýšením volnoběhu,a pak už jezdil v pohodě.Na Edelweiss-Spitze seděl mrak,tak jsme pokračovali přes Hochtor na Kaiser-Franz-Josefs-Höhe,kde jsme se trošku prošli,naobědvali a vyrazili zpět stejnou cestou.Vzhledem k tomu,že Edelweiss-Spitze vylezla z mraků,tak by byl hřích ji vynechat a tak hurá na vršek.Několik fotek (aby všichni věřili,že jsme tam opravdu byli,a taky záviděli) a razíme směr ubyto.Pod mýtnicí si dáváme ještě na ukončení úspěšného a krásného dne kávičku s apfelštrudlem a šlehačkou a spokojení (aspoň teda já) dorážíme na pension.Nalítáno asi 180km.
V úterý Katka protestuje a odmítá po včerejšku sednout na motorku (prý když ji budem nutit,zavolá tatínkovi,aby pro ni přijel a odvezl ji domů.Mě osobně by to nevadilo,ale Lukáše mi bylo líto).Tak změna plánu a jede se autem směr Berchtesgaden a Hitlerovo Orlí hnízdo.Chvíli jsme to hledali,museli jsme se dokonce zeptat ve městě v Infocentru,ale nakonec jsme byli úspěšní.Lidí tam tedy bylo mraky,čekala se fronta na lístky,pak fronta na výtah,mraky byly i nahoře,tak jsme moc panoramat neviděli,ale hnízdo jsem viděl,vyfotil a můžu říct:byl jsem tam!Dokonce jsme tam potkali partu motorkářů z Liberce.Ty češi jsou taky všude.Cestou dolů jsme vynechali výtah a šli po svých.Po návratu k autu jsme ještě pokračovali na Salzburg,který jsme si trochu prošli,vylezli na pevnost nad městem,kam nás už nechtěli pro pozdní hodinu pustit.Tak jsme si za ušetřená éčka koupili zmrzlinu,vrátili se k autu a mazali na pension,kam jsme dorazili dost pozdě večer.Náročný výlet.
Ve středu jsem nekompromisně naordinoval dlouhou ,zato krásnou trasu,proloženou pěší procházkou,s čímž Katka souhlasila (ještě netušila tu porci km).Vyrážíme na Krimmler Wasserfallweg (Krimelské vodopády),které projdeme skoro až nahoru.Úchvatná podívaná,stálo to za to.Od vodopádů jedeme po Gerlos Alpenstrasse,kde si cestou v restauraci Schönmoosalm pod Gerlos Passem dáváme oběd a po odpočinku pokračujeme nádhernými zatáčkami přes mýtnici okolo jezera Durlasboden po Zillertaler Höhenstrasse zillertalským údolím přes Wörgl do Kitzbühlu na kávičku dál na pension.Konečně pořádná trasa a najeto270km.
Ve čtvrtek, po včerejší dávce kilometrů někteří slabší jedinci odmítají sednout na motorku a tak opět volíme (i když nerad) auto.Jedeme opět na konec našeho údolí do zábavného parku,od kterého stoupáme cestou ve stráních na vysoko položený Forsthofalm,který patří rodině naší ubytovatelky.Na osvěžení jsem si dal půllitr chlazeného čerstvého mléka s domácím nakládaným sýrem a po lehké svačince jsme pokračovali stejnou cestou zpět.V parku ještě dáváme vydatný oběd,a jelikož pro vítr není v provozu visutá lanová dráha nad údolím,kterou jsme s Lukášem chtěli absolvovat,vracíme se na pension.Jelikož je pozdní odpoledne a tudíž mraky času na vyjížďku,domlouváme s našima polovičkama,že se pojedeme projet sami a ony mohou jet autem prošmejdit nějaké obchody.Nakonec celé odpoledne skoro prospaly,zatímco já s Lukášem razíme směr Grossglokner Hochalpenstrasse.Po příjezdu k mýtnici,kde bylo mokro a kopce v mracích to vzdáváme a přes Bruck a Rauris míříme krásným údolím okolo restaurace Bodenhaus pod horu Sonnblick.Stejnou cestou se musíme vrátit,protože dál to nejde,ale super solo projížďka a 160km.
V pátek volím už jen takovou kochací a turistickou trasu.Přes Kaprun vyjíždíme na parkoviště u Kesselfall Alpenhaus a odtud autobusem společnosti Verbund www.verbund.com/tourismus vyjíždíme několika tunely z 1640m.n.m okolo dolní přehrady Stausee Wasserfallboden do 2036m.n.m na horní přehradu Moosersperre.Tady strávíme nějaký čas procházkou po obou hrázích,návštěvou malého muzea s exponáty z výstavby obou přehrad a kocháním se nádhernými výhledy po okolních horách a do údolí.Po dokonalém prožitku absolvujeme cestu zpět na parkoviště,v restauraci dáváme něco místních specialit a nasyceni ještě cestou přes Kaprun navštěvujeme a procházíme stezku po dřevěné lávce nad vodopády Sigmund-Thun-Klamm pod jezerem Klammsee (www.klammkaprun.at).Něco jako naše Riegrova stezka.Pak už jen cesta na pension s 66km na tachometru.
No a navečer to nejhorší,a to nakládání motorek,zabalení motorkářských propriet a chystání se na ranní odjezd směrem k domovině.Večer ještě vstřebávám poslední zážitky s lahví Grantś whisky a dýmkou,a přemýšlím,jak se vyhnout návratu domů a prodloužit si ještě trochu pobyt.Bohužel mě tu nechtěli samotného nechat,hlavně je všechny musel někdo dopravit bezpečně domů a tak se s tím smiřuji.
Sobota ráno,motorkáři už lítaj okolo pensionu,my balíme.Po snídani ještě vyřízení formalit ohledně ubytování,společné foto a rozloučení s prima bytnou Petrou a odjezd.Cestu popisovat nebudu,proběhla v klidu a ve 20,30hod.jsme zajížděli do garáže na Souši.
Krásné hory,krásná dovolená,dobré ubytování,dobré počasí a už teď vím,že se tam určitě ještě někdy vrátím.
Sem se nějak rozepsal zase.Pokud jste to tedy dočetli až sem,tak vám děkuji,a jako odměna za trpělivost a aby jste věřili že jsme tam opravdu všude byli a taky třeba trochu záviděli,je tu odkaz na pár fotek.

Fotogalerie

Děkuji vám.Bobeš a spol.