Motorkáři z Tanvaldu

Sestava:
Giovany, Božka, Míra, Květa, Karel, Dana, Skicák, Šárka a Lev (7 motorek)

5.7. měl být odjezd od AŠ ve 14.00 hod. protože Šárka byla ještě do 14ti v práci. Mírokvět, Karel a Dana měli jet napřed a rezervovat u VFR místa. Do Tanvaldu tedy měli dorazit: Lucka a Petr, Lev a Skicák se Šárkou. Jak to bývá u nás již zvykem, vše bylo jinak. Nejdřív ráno volá Lucka, že nikam nejedou, protože je vykradli (ta by měla tento rok vymazat jak z paměti, tak z kalendáře - na co se letos těšila, to jí nevyšlo) snad vyjde společná dovolená - hlavně by se na ni neměla těšit. Pak volá Skicák, že to do 14ti nestihnou ať jedeme, že nás doženou. Takže voláme Lva ať přijede už v 10 hod a pojedeme s Mírokvětem. Lev dorazil na minutu přesně, ani nesesedá a valíme do Turnova k Mírovi aby nám neujeli. Protože přijedeme neohlášeni, tak jsme se měli dobře. Nestačili schovat to co měli na stole. Poprvé tedy máme čerstvou kávu se šlehačkou, místo černé z usušenýho logru bez mlíka a zbyly také sušenky, sice nic moc, ale lepší než nic. Šlehačku tedy dávám nejenom do kafe, ale i do huby jen tak, i na sušenky si dávám šlehačku dokud ji celou nevycmrndáme. Je to poprvé a zcela určitě naposled, co jsme se u Míry měli dobře.
Někde kolem 11.30 konečně vyrazíme směr Ml. Boleslav po dálnici. Karel si nenatankoval a byl nervozní jestli dojede k nějaký pumpě. Nejdřív chtěl zastavit hned na SHELL za Turnovem, ale dělali jsme že ho nevidíme jak odbočuje na pumpu a upalovali jsme dál. Nakonec tedy v Boleslavi zastavujeme a bylo vidět, jak si Karel odfrknul, že nebude muset tlačit. Nějaký ten pokec, nanuk a jedem dál. Sjíždíme z dálnice směr Mělník a v Bezně za zatáčkou další zastávka, tentokráte na oběd. Slušně se nadlábneme a pokračuje se dále. Před Mělníkem zajíždí Míra k Penny a jde kupovat nějakou kořalku jako dárek pro VFR. My všichni vezli k VFRákům velice hodnotné dárky, které je potěší i za 10 let, jen Míra neměl nic. Proto koupil alespoň nějakou kořalku a pak ji stejně myslím vylemtal sám ?!? Příště musíme taky koupit něco abychom z toho něco měli také, třeba buchty. Začalo být takové divné počasí tak od Penny dojedeme jenom k pumpě a jdem se schovat před deštěm, který se spustil. Už tu byla schovaná spousta jinejch motorkářů a protože to byla pouze přeháňka, tak po chvíli pokračujeme dále.Z Mělníka směr Raná, kolem Loun a Žatce se dostáváme na místo. Květa docela stíhala. Museli jsme jí se Lvem říct, že její motorka opravdu jede víc než 90 a pak už to šlo. Přivítání bylo bouřlivé, pivo i jídlo již přichystáno a tak rychle odbydu vítání, seberu VFRákovi jeho natočené pivo, sedám ke stolu a čekám na jídlo. Trvalo to trochu dýl, protože než všichni volíbali Maruš tak ještě u toho kecali a teprve pak mohla jít ohřát bezva bramboračku. Když ostatní usedají k jídlu, já už jsem po ! Chci jít zatím postavit stan a vidím, že jeden už na zahradě stojí. Jenom jsem se zaptal, jestli v něm někdo přebývá a když zjistím, že ne tak šup a už s Božkou bydlíme ! Zde se perfektně uplatnilo pořekadlo, že kdo zaváhá, nežere !!! Překvapením dnešního dne však byl Skicák a to, na čem se objevil. Asi hodinu po nás se Šárkou dorazili na motocyklu značky BMW ! Něco jsme sice tušili když nechtěli jet s námi, ale že to bude až tak ?!? Mít s sebou 3 BMWráky, to bude tedy zábava... taky jo. Dokázali se dvě hodiny bavit o svých motkách. Protože se pomalu začala chystat večeře, tak všichni honem, honem stavět stany, to mě už stál (smajlík). Lva jsme zase odstrčili co nejdál od všech, abychom se vyspali. Pak usedáme k večeři - protekční uzenky na grilu s domácí sekanou dělali "stařečci" spolu, aby stíhali. Málem jsem zapoměl, že nás také přivítali: syn s manželkou, vnučka, Maxík a sousedi od vedle ! Pak už se jen hodovalo a kecalo a někde po půlnoci jdeme všichni na kutě.

Den 2

Na dnešní den bylo naplánováno, že vyrazíme na Krušnohorské rozhledny cca. 250 km. Než se to všechno probudilo, nasnídalo a připravilo, bylo skoro poledne. To nemůžeme stihnout říkám si a taky nestihlo. Ono to bylo skoro lepší, protože vyšlápnout všechny rozhledny by nás asi dorazilo. Konečně jsme všichni připraveni na odjezd. Vedro jako kráva, my nabalení v motorkářským a najednou VFRákovi nestartuje motka ! TO JE VRCHOL !!! takovýho času měl na to řádně připravit a takhle to dopadlo. Musel odpojit všechny ty svoje zabezpečovací systémy (alarm, hlídání satelitem, sirény a já nevím co ještě) prostě zabezpečení jak na ferari za 10 melounů. Nakonec se to podařilo a motka naskočila. Pavel VFR vyjíždí jako první z brány a po 10ti metrech zase stojíme. VFR dává sedlo z motorky dolu - říkáme si, je po výletě. Co myslíte, zas mu nesvítily brzdy ! Z nohavic už nám tekl pot a Šárka se šla schovat pod slunečník. Naštěstí to netrvalo moc dlouho a za chvíli už konečně vyrážíme. Protože díky Pavlovi VFR vyjíždíme skoro v poledne bylo nutné se nejdříve stavit na oběd, abychom pak měli sílu na ty rozhledny. VFR nás dovedl někde za Perštejnem do hospody, lépe řečeno: do " Penzionu Selský dvůr " odkaz což je pěkně rozlehlej areál. Velká restaurace, naproti Grilovací Bar a já nevím co ještě. Všude se pasou krávy, kozy, ovce, koně a jiná podivná havěť ale prostředí bylo "jak se patří" dokonce ani mouchy neotravovali. Zasedneme, objednáváme, kecáme a ono bylo skoro půl třetí. Z dnešních 10ti rozhleden, které byly v plánu, stihnem tak sotva dvě. První zastávka byla na hradě Hasištejn, který nebyl od hospody tak daleko odkaz. Hrad byl docela zajímavej, holky jsme zavřeli do šatlavy, ale dostali se nějak záhadně ven. Do věže na rohlednu vylezem skoro všichni pouze Božka s Krystýnou zůstali dole, takže nemají společné foto na rozhledně. Asi po hodinové prohlídce nasedáme a vyrážíme neznámo kam. V obci Kryry 3x projíždíme kolem Schillerovy rozhledny odkaz a nějak se tam nemůžeme trefit. Tak nám na pumpě poradili kudy tudy na rozhlednu a vyrážíme. Ze silnice se zničeho nic stala hliněná a pak šotolinoívá cesta. Šlo o Božku, Míra s Květou se nám po cestě stratili a tak čekám kdy Božka zastaví a bude to jako s Mončou " Konis dole je motorka, dojdi pro ni ". Jel jsem za ní a holka srdnatě a statečně mazala po šotolině nahoru až se dostala na vrchol. Myslím tím vrchol kopce, i když možná tam byl i ten orgasmus. Místo aby s náma vylezla za 10 Kč nahoru na rozhledu, tak zase s Krystýnou zůstali dole včetně Lva, kterej byl taky línej. Pak se ukázalo, že Lev celou dobu poučoval Božku jak se dostane dolů z kopce. Musíš jet pomalu, nenech to rozjet, nepoužívej přední brzdu, nech nohy dole... atd. Ono totiž až nahoře Božce došlo, co způsobila. Nahoru crossovou vložku zvládla a teď se bála dolů. Když my ostatní slezem z rozhledny, tak zjišťuji, že Božka je v tahu. Lev povídá: jela napřed, aby prý nezdržovala. No to je dobrý, když s sebou flákne, tak bude hodinu čekat než někdo dojede ! Vydávám se tedy za ní a někde v polovině cesty ji dojíždím. Jela opatrně a vypadalo to, že to je brnkačka. Dole mi tedy nezbylo nic jiného, než ji pochválit za statečnost. Tak jak ? povídám, normálka byla odpověď... Za chvilku dojeli ostatní a VFRákovi volá Kary, že prý jede na kafe. Bylo jasné, že dnešní vyjížďka se chýli ke konci a vyrážíme tedy k domovu. Ono stejně už bychom nic nestihli. Tak nějak dojedem na základnu, tam Míra s Květou a Karym chlastají kafe. Kary se nenechal ukecat a za chvilku už mazal domů. Objevila se pak také naše přítelkyně z jarní dovolené "Alžbětka" která s námi taky poseděla a stejně jako na dovolený nás obšťastňovala svými komentáři... Božka nevíc od ní dostala slona s chobotem nahoru, aby alespoň něco u nás doma stálo. Já nedostal nic, přitom jsem se o ní střaral jako o vlastní. Na příští dovolené jí to vrátím. Na stole už zas bylo vše přichystáno, aby byl splněn účel, kvůli kterému jsme přijeli t.j. " vyžírání důchodců ". Zase se do jedný posedělo, pokecalo, prohlídka videa ze svateb mladých VFRáků a šlo se na kutě.

Den 3

Ráno vstanu druhý, Mírá dožírá zbytky od večera (prý si nařídil budíka, aby mu to někdo nesežral) a tak se pak taky přidám. Pomalu se probouzeli ostatní tak nějak postupně, Na snídani se už jen dojídaly zbytky, polívka, guláš, buchty... balíme a vše trvá asi do 11 hod. Skicák donutil Šárku ať zabalí rychle, chudák neměla čas se ani nasnídat. Skicák seděl u stolu, cpal se buchtama a radil Šárce, kam má všechno na motce uložit. Když měla hotovo a chtěla také posnídat, tak Skicák
" ani si nesedej, jedem jedem..." Chtěli ještě chytnout mladýho Skicáka někde u Litoměřic a jet pak s nima. Jenže pánbůh se mu pomstil - když nastartoval svou novou motku značky BMW !!! a pohnul řidítkama doleva, tak motka zdechla ! To opakoval asi 20 x (nastartoval, otočil řidítka a BMW kaput !) Měli jsme z toho jízlivě prdel, ale Skicák byl vytočenej. Pavel VFR vyměkl, přinesl nářadí a pomáhal Skicákovi odstranit příčinu - zlomený kabel od čerpadla. Když nic jinýho, Šárka se mohla nasnídat.
Pak jsme se po rozloučení a vyhrožování, že příští rok přijedem zas, začali tak nějak rozjíždět. Aby toho nebylo dost, chceme s Božkou vyrazit a ejhle ! vono to nejde - Božka nenastartovala. Pavel VFR se tak bál, že tam ještěě zůstaneme, že hned letěl pro nabíječku. Po nastartování konečně vyrážíme a VFR hned za náma zavřel bránu, psa i barák a prostě "NEJSME DOMA !" Míra s Květou jeli s Karlem a Danou, Skicák jel samostatně a my s Božkou a se Lvem taky samostatně a každej jel jinudy. Tudíž cestu zpět nebudu popisovat, poněvadž jsme nejeli pohromadě.

Hodnocení:

Až jednou řeknou Pavel VFR s Maruš: A DOST ! tak přijdem o jeden z nejlepších víkendů v sezoně. Doufám, že tomu tak v brzké době nebude a tím jím přejeme pevné zdraví, dostatek peněz, hodně takovejch kamarádů jako jsme my (nebo spíš radši ne - to by stařečci nemuseli vydržet !!!) no a samozřejmě se těšíme zas na příští rok. Tímto způsobem chci Rybářské rodině poděkovat za pohostinnost. Samozřejmě počítám s tím, že se setkáme i u dalších akcích.

Pokud chce někdo reagovat na tuto reportáž, může tak učinit ZDE

Kompletní fotogalerii na rajčeti naleznete ZDE

Video od Lva ZDE